Dirty south konečně našel recept, jak transformovat metalovou energii do hip hopu. Vedle punkové naštvanosti, odevzdání se beatu techna rozšířil Lil Jon svůj crunkový nápoj ještě o jednu ingredienci. "Crunk Juice" je dávka čisté energie do nefunkativní systému vychladlého popu, thrash hip hop pro uši unavené polovičními pokusy. Hip hop už dávno nepatří na ulici, nýbrž do klubů a bounce rytmy infiltrované dancehallem volají černochy do tance. Nekývejte hlavami, kývejte celým tělem. Nechte se rozplynout v nekonečném produdu slastné hyperenergie, kterou krmí basové linky a clap/bass drum rytmy. "Crunk Juice" na allmusic popsali jako "Black On Black" AC/DC, já celý týden poslouchám Slayer a přemýšlím proč a Rick Rubin s Lil Jonem nepřemýšleli a nasamplovali je.
Lil Jon je něco jako George Clinton dnešní doby, ale kosmické funkatýrské fantazie strčí do jednoho zvířecího "yeeeeaaaah!!!" a řekne tím víc než Scott Heron. Pokud máte dobré reproduktory, tak vás Lil Jonova basa nakopne do nadpozemských výšin and your mind will follow. Na rozdíl od předchozích alb Lil Jona & The Eastside Boys nebo třeba Ying Yang Twins nebo Triliville nemá slabších momentů, za což může kohorta slavných hostů. Ať už je to starší generace Ice Cube, Jazze Pha, Nas nebo DJ Flex, mladí a hladoví rappaz z atlantské party nebo nefalšované hvězdy z MTV (Usher, R Kelly, Ludacris, Pharell, Snoop), všichni tancují do Lil Jonova beatu. "Crunk Juice" se pyšní přímo bestiálním nástupem, metalové kytary a hlavně čtyři skladby, které budou brzy okupovat Top 10 Billboardu. Typické bounce crunk pecky jako "Real Nigga Roll Call" nebo "Get Crunk" doplňují crunk'n metalové fláky jako "White Meat" a asi nejúchvatnější kompozice desky a možná i posledních několika měsíců - "Stop Fuckin Wit Me" s šíleným Rubinem samplujícím Slayer. Tady se z Lil Jon&Eastside Boyz na šest minut stane metalový parní válec, který drtí nemilosrdně vaše ušní bubínky. Je to jak chybějící track na "South Of Heaven" nebo "Roots", který se objeví v drážkých, kdy vám připadne, že deska by mohla být ještě drsnější. Stejně jako metalové desky konce 90.let musely mít povinně nějakou baladu (i Sepultura ji nakonec nahrála), tak Lil Jon přizve do studia croonery jako je Usher nebo pěvuli Oobie, aby trochu připumpovali hormony, které jste předtím vytrousili. "Lovers&Friends" s Usherem a Ludacrisem má být "Yeah pt.2", ale není. Přijde paradoxně po "Stop Fuckin Wit Me", takže to trochu vypadá jako trapný úprk na toaletu po extatickém zážitku. V závěru ještě několik vtípků - Snoop zpívá ve skladbě nazvané "Bitches Ain't Shit" stejně jako kdysi na "Chronic", Luda a R Kelly (RAPUJE!!! a skoro minutu!!!) zase vtipkují na účet 50 Centa v "In Da Club". A The Neptunes pro Lil Jona připavili zase po delší době smysluplný beat v "Stick That Thang Out". Uf, všimli jste si? Jon si na desku pozval své největší konkurenty v producentském rybníku - Neps, Ricka Rubina i své největší hiphopové konkurenty - na bonusovém CD rapuje Eminem, jen Jay Z se neukázal. Mimochodem celou desku provází černošský komik číslo jedna Chris Rock (což samozřejmě dokazuje, kde dneska Lil Jon je) a jak skity nemám rád, tak tady občas sednou.
Tato deska se v Americe pravděpodobně udrží na žebříčku déle než slaboučké Eminem a Destiny's Child, Lil Jon potvrdil, že crunk není jen kuriozita, nýbrž mohutná přílivová vlna, která mění hudební spektrum. Je to underground, není to underground. Je to hip hop, není to hip hop, je to hudebně geniální a zároveň stupidní a primitivní jako Kabát. Nejlepší je kašlat na podobné škatulky a vrhnout se do "Crunk Juice" po hlavě. Ovšem pozor, budete potřebovat několik poslechů, než se konečně zkrunkujete.
Žádné komentáře:
Okomentovat