pondělí, listopadu 14, 2005

čteme...

OK, Karl je na mateřské dovolené, ale občas si někde přečte něco zajímavého (a občas dokonce i něco co nenapsal on!!!)a je mu pak líto, že to a) nenapsal on & b) že se o tom nevím. Tudíž by rád upozornil na:
Všichni víme, že Freemusic.cz dělá dobrou práci, teď si to všichni můžeme myslet ještě o něco více, když si přečteme článek prof.neutrina "Indie hip-hop - solitéři graffiti věku" o nezávislém hip hopu. Dobrou práci dělá i Pitchfork, kde se dneska objevil neskutečně zábavný článek o Nejhorších obalech všech dob. Věřte mi, že tohle prostě musíte vidět. Jejich rubrika feature je jedna perla za druhou, výborný je i minulý díl o rockových operách. Něco dalšího? Teď si nemůžu vzpomenout, ale časem připíšu, slibuju.

neděle, listopadu 13, 2005

Dubsteppa

Jak jste již postřehli - Karl je částečně na mateřské dovolené. Občas se na labu budou objevovat i moje příspěvky.
Včera jsem narazil na výborné diskuzní fórum věnované dubstep/grime scéně Dubstep love, kde se objevují aktuální dubstepové sety. Např. Vex'd @ Adverse Camber mp3 plus odkazy na kupu dalších na blogu dubstep.blogspot.com. Ještě mít tak čas si je všechny poslechnout ... Pravidelné informace o dění na scéně přináší i Pitchfork v měsíčním sloupku The Month in Grime/Dubstep.

čtvrtek, listopadu 10, 2005

Čím méně, tím lépe

Neříkal jsem vždycky, že z hip hopu pochází ty nejprogresivnější, nejradikálnější a nejšílenější nápady? Sound, který hýbal poslední dva roky kluby i žebříčky je minimalistický hip hop, využívající neskutečné síly chytrých beatů, které šetří pompézními momenty a spíše se soustředí na maximální vyznění jediného rytmického nápadu. Malá lekce z hiphopové historie by samozřejmě odhalila kořeny současné minimalistické revoluce v abstraktním hip hopu, inspiraci evropskou elektronikou (Photek, 2step garage) až k Schooly Dmu nebo Ericovi B. (když bůh dá, něco o tom napíšu víc). Jak to tedy šlo?
step 1:
The Neptunes: Clipse's "Grindin'" & Roscoe P Coldchain's "(This Beat is) Hot" -> Snoop Dogg ft. Pharell - Drop It Like Its Hot
Pharrell a Chad vedli tuto minimalistickou revoluci do mainstreamu, hyperřídký rytmus Grindin odstartoval sérii jejich geniálních produkcí, která vyvrcholila Snoopovým nr.1 singlem s mlaskacím beatem (kteří mnozí odepsali jako "nechutný").

step 2:
Lil Jon makal v téhle záležitosti paralelně, beat slepil z primitivního electro pípání, vyploukl vlastně jen jeden, ale namíchal z něho tři tracky. Největší bomba samozřejmě navždy zůstane Yeah, Freak A Leek byl sice dřív, ale Usher z něho vytáhl víc než Petey. Goodies taky bylo na čísle jedna, ale byl to jen odvar.

step 3:
Ying Yang Twins - Wait (Whisper Song)Mr. Collipark vypšoukl tenhle neskutečnej beat, kterej ani neobsahoval žádný bap, jen takové chvění zvuku produklé basovou lajnou. A do toho samozřejmě šeptající Ying Yangs. David Banner vzal v "Play" tenhle nápad skoro přes kopírák (či: Drop It + Wait = Play), ale pořád to fungovalo. Což se ale už nedá říct o další kopírce od Swiss Beatz "Touch It" v hlavní roli s Bustou Rhymesem a samplem Daft Punk. Julez Santana pak místo šeptání jen píská v There It Goes (Whistle Song). Když nad tím přemýšlím, po šeptání, mlaskání, pískání už zbývá udělat beat ještě z prdění (oprava, to už udělali Ed Rush & Optical).

step 4:
D4L - Laffy Taffy Zpátky na začátek. Electro beat po kterém by se olízl i Willy Wonka (který vyrábí origoš Laffy Taffy) a zatím dočista neznámá parta z ATL. Uf, tahle pecka a I Think They Like Me od Dem Franchise Boys těď hýbou Jihem.

Katsuhiro Otomo - Domu Grafický román japonského autora anime klasiky Akiry předvádí temnou vizi bytového komplexu, kde se dějí opravdu divné věci. Zcela mimo klišé mangy, Otomo míří někam do Poeovského vesmíru nekonečného šílenství dávkovaného nenápadně, ale o to působivěji.

Scattered Thoughts...

Co se děje s Karlem? Proč nepíše na blog? Mám dodávat nějaký falešný výmluvy, stačí napsat, že když se odvalím od počítače a kouknu na svýho malýho klučinu, jak se směje na tatíka, je mi líto, že zase musím zabořit obličej do monitoru a psát další a další zbytečný písmena, když jediná věc, která matters je tenhle kulatej prďola a jeho úsměv. Tak konec sentimentu. Co teď žeru? Animal Collective. "Feels" je opravdu neuvěřitelná deska, pravověrní fanoušci ji zatracují, že je příliš "komerční" (ehm, opravdu!) a já se pak cítím jako fanoušek Radiohead, který křičí, že Heil To The Thief je geniální album. Kašlu na to, i dál budu tvrdit, že je to jedno z nejlepších letošních alb, které se mi zatím neoposlouchalo. Nějak se stalo, že mě letošní podzim dovedl k extrémní hudbě. Zkoušel jsem nějaké novosti z black metalové scény (nejdřív jsem napsal meatlové, pak jsem to opravil :), věci jako Sunn 0))), Sigh nebo Lightning Bolt, ale nemohl jsem dát vale ani své největší lásce (po čokoládě) - breakcore/glitchcore/mashcore masakrům. Nejčastěji je poslech podobné hudby jediný způsob, jak se mi podaří zůstat nad monitorem vzhůru. Obrovským způsobem mě potěšily podcasty Rhythm Incursion na Resonance FM (zde), kde se to jen hemží hypekinetickými breaky. Samozřejmě klasikou zůstávají Venetian Snares, Enduser, Scud, Sickboy nebo dj / rupture. Tohle samozřejmě můžu poslouchat jen do sluchátek, žena i Kubánec by z toho asi dostali nervový tik. A to si vemte, že letošní podzim není moc extrémní, co budu poslouchat v únoru? Hodně dávám i houstonskou rapovou scénu, zhulené beaty Mike Jonse nebo Paula Walla či Bub Bho, ale rapová jednička současnosti je Young Jeezy a jeho "Let's Get It: Thug Motivation 101". Hodně dobrý vstup do rapového byznysu, letos víc lepších alb v US rapu není. Moc se mi taky líbí debut francouzské dvojky Villneuve "First Date", takový clicknpop. Nevycházím z údivu nad R Kellyho "Trapped In The Closet", už z Chapters 1-12 a dost dobře nevím, jestli je to geniální dílo nebo totální průjem.

What have u dun?

Vypadá to, že Karl se pěkně fláká, ale opak je pravdou (hm, možná ne tak úplně opak). Tak do čeho všeho jsem camral za poslední měsíc a něco? Když pominu recenze (koho zajímají recenze?), pak z větších článků tiskli DVD - noviny ulice v Reflexu, v Lidovkách Čtyři cesty k špičkovému videoklipu o čtyřech DVD klipových režisérů, předvčírem vyšel v HisVoice článek Škatule neboli hudební žánry a dneska v Reflexu (R'n'b jako underground - online bude až zítra). Taky vokoukněte pravidelnou rubriku Musicserveru Jukebox a to díly 10, 11, 12, 13, 14. V nejbližší době by už taky měl být venku čerstvý Street, kde mám články o Daddy Yankeem a reality shows.