KARL 2008 READER

KarlMuzzikLab Presents:

KARL 2008 READER
(aneb několik článků, které jsem napsal v uplynulých 12 měsících a nemají vyloženě krátkodobou trvanlivost. Texty byly v mírně odlišných verzích otištěné v A2, Hisvoice, Respektu a Harmonii)

download (PDF, 410 kB, 52 stran)

OBSAH:
OBSAH:

Kolik černé je v bílém rocku? - 2
Hudba pro holky a hudba pro kluky (bassline) - 3
Herbie Hancock v nebezpečných teritoriích - 4
Kdo bude kritizovat kritiky? - 9
Sonáta pro sběratele - 10
Jazz nebo box? (Miles - On The Corner) - 11
Životy uvězněné v mýtech (Closer) - 13
Báječný svět Arthura Russella - 15
DJové v metru (sodcasting) - 19
Hudba na hraní - 20
Říkej tomu wonky - 22
Starý a přesto pořád Neu! - 23
Muž z budoucnosti (Scott Walker) - 26
Šok z minulosti - 27
Hudba v čase ropné krize - 28
Drexciya - Vesmír je pod vodou - 29
Alternativní dějiny disco koule - 31
Dva výlety za hranice konzumní elektroniky (Gas, Pole) - 35
Válka proti hipsterům - 36
Ženy v elektronické hudbě - 38
Pyrrhova cena (Mercury Prize) - 39
Hudba v komiksových bublinách - 40
Hodný Róm, kterého všichni chválí (Gipsy.cz) - 44
Zavání to mladistvým duchem (The Smell) - 45
Kam s nimi? - 47
Nové písně kosmické (krautrock) - 48
Dveře do minulosti - 49
Chvála otylosti - 50


Hope U'll Like It!

Justice si žijí svůj rock'n'rollový sen

Skupina Justice má za sebou jen pár EPček a desku +, už se ale dočkala prvního koncertního alba a dokonce také dokumentu. A Cross The Universe zachycuje kapelu na jejím dvacetidenním turné po severní Americe. Začíná prvními větami z biblické Genesis a končí zatčením celé posádky autobusu. Mezi tím se hodně fetuje, prdí, rozhazují se peníze a balí holky. Prostě rock'n'roll. Až na to, že Justice vlastně technicky patří do škatulky taneční hudby.

více na Aktualne.cz

Chvála otylosti v hip hopu

Sádelnatí rapeři, tučné beaty a nakynuté ženské zadnice jsou in

Nadměrné tělesné proporce raperů značí jejich sociální status i to, zda jsou to „našinci“ a stojí na správné straně barikády.

více v dnešní A2 nebo na webu.

BEST TRACKS 08

Lil Wayne - A Milli
TV On The Radio - DLZ
High Places - From Stardust to Sentience
Darkstar - Squeeze My Lime
Santogold - L.E.S. Artistes
Hercules & Love Afair ft. Antony - Blind
DJ Mujava - Township Funk
Erykah Badu - The Healer
Buraka Som Sistema - Sound Of Kuduro
T.I. ft. Kanye West, Jay-Z, Lil Wayne - Swagga Like Us
Ne-Yo - Closer
Boris - My Neighbor Satan
Vampire Weekend - Oxford Coma
Sebastien Tellier - L'Amour Et La Violence (Boys Noize Remix)
Kelley Polar - We Live in an Expanding Universe (Caribou Remix)
Dusk & Blackdown ft. Trim - Bits
MGMT - Electric Feel
Gang Gang Dance ft. Tinchy Strider - Princes
Kid Cudi - Day n Nite (Crookers Remix)
Air France - June Evenings
Lucky Dragons - I Keep Waiting For Earthquakes
Lindstrom - The Long Way Home (Prins Thomas Remix)
Lil Wayne - Lollipop (Nasty Ways Remix)
Matias Aguayo - Minimal (DJ Koze Remix)
Yacht - Summer Song
Common - UMC
El Guincho - Palmitos Park
Harvey Milk - Death Goes To The Winner
Morgan Geist - Detroit
Syclops - Where Is Jason K
The Bug ft. Flowdan - Warning
The Bug - Judgement
The Sea And Cake - Car Alarm
No Age - Teenage Creeps
Foals - Red Socks Pugie
Mathew Jonson - Twin Cobras
Trim - The Low-Dan
Mavado - Im On The Rock
Sis - Nesrib
Nachmystium - Assassins
Count & Sinden - Beeper

TOP ALBUMS 08 - expanded & linked

Karl přináší
Nejlepší alba roku 2008 - rozšířená verze.

(Abych už od toho měl konečně pokoj!)

Easy Listening:

Sebastien Tellier - Sexuality (Reflex)
TV On The Radio - Dear Science (NP)
Vampire Weekend - Vampire Weekend (Reflex)
Flying Lotus - Los Angeles (HISVoice)
Erykah Badu - New Amerykah Part One (4th World War) (MS)
The Bug - London Zoo Respekt)
Cut Copy - In Ghost Colours (Reflex)
Ne-Yo - Year Of The Gentleman (MS)
Lindstrom - Where You Go I Go Too (NP)
Air France - No Way Down EP (MS)

Darkside:
Fuck Buttons - Street Horsing (ATP)
ASVA - What You Dont Know Is Frontier (Southern Records) (HISVoice)
Valet - Naked Acid (Kranky)
Sorc'henn - Faro, Death of the Island Sheeps (Crucial Blast)
El Guincho - Alegranza (Discoteca Océano)
Nachmystium - Assassins : Black Meddle Part 1 (Century Media Records)
Bohren Club Of Gore - Dolores (Ipecac / PIAS)
No Age - Nouns (Sub Pop) Reflex)
Grouper - Dragging a Dead Deer Up a Hill (TYPE)
Mole - As High As The Sky (Wagon Repair)

TOP 21 - 30
Foals - Antidotes (Reflex)
M83 - Saturdays = Youth (NP)
Atlas Sound - Let The Blind...
Lil Wayne - Tha Carter III (MS)
Santogold - Santogold (Reflex)
Shed - Shedding the Past
Runhild Gammelsaeter - Amplicon (HISVoice)
Quiet Village - Silent Movie (NP)
Clark - Turning Dragon
High Places - High Places

TOP 31-50
Benga - Diary Of An Afro Warior
Deerhunger - Microcastle
Earth - The Bees Made Honey...
Hercules & Love Affair - s/t
Ascend - Ample Fire Within
Syclops - I’ve Got My Eye on You
Kelley Polar - I Need You To hold On ...
Journey To Ixtlan - Journey To Ixtlan
Dave Aju - Open Wide
Q-Tip - Rennesaince
Of Montreal - Skeletal Lamping
Sea And The Cake - Car Alarm
Osborne - Osborne
Boris - Smile (Japan Version)
HEALTH - Disco
Pluxus - Solid State
Abe Vigoda - Skeletons
Aidan Baker & Tim Hecker - fantasma parastasie
Buraka Som Sistema - Black Diamond
Torche - Meanderthal (MS)

Wonky

Londýnský undergroundový rapper Wiley před čtyřmi lety vydal oficiální singl Wot Do U Call It?, jež začíná vzkazem hudebním novinářům milujícím zařazování hudby do škatulek: „Jak tomu říkáte? 2step? Garage? Urban?“ deklamoval a aby v tom udělal jasno přidal pojmenování, pod nímž měl do dějin vejít jeho vlastní styl - eski. Rozebírání žánrových odlišností není zrovna téma na hitový singl, píseň nijak výrazně neuspěla, následné album komerčně propadlo a Wiley dostal vyhazov od nahrávací firmy. Co více - žánru, který chtěl pojmenovat se začalo říkat grime.

Hudební subkultura potřebuje svoje jméno, které jí odliší od těch už existujících. Bez něho jako kdyby neexistovala. Pojmenovat hudební žánr platí mezi hudebními novináři za vstupenku mezi nesmrtelné. (Nutno dodat, že nesmrtelní hudební novináři nebudou na věčnosti patřit mezi nejvyhledávanější celebrity. Ale přesto...) V posledních letech se jim ale při hledání vhodných jmen pro nové evoluční výhonky nějak nedaří. Většina pokusů končí fiaskem a následným ironickým odfrknutím kolegů. Rádoby žánry jako nu-rave, nu-gaze nebo nu-jazz jsou spíše vroucným přáním jejich autorů než že by reálně existovaly. (Možná je na vině ta předpona, post-rock a post metal se ujaly docela dobře.)

Teď možná začíná svítat na lepší časy. Mezi anglicky píšícími publicisty totiž přišlo do módy slovo wonky. Slovník ho definuje jako „divný, polámaný, nestejný ve velikosti či zábavně perverzní“, ale žádný český překlad prostě nezní tak úderně jako anglické slovo. Pokud vás po přečtení inkriminovaného slova napadl čokoládový továrník Willy Wonka (třeba v podání Gene Wildera nebo později Johnyho Deppa), pak jsme/jste doma. V hudebním kontextu se nejprve začalo mluvit o wonky technu. Takhle prý nazval jeden oddíl ve svém obchodě s deskami Dragondisks nadšenec do elektronické hudby Jerome Hill. Dával tam klubové desky s ujíždějícím rytmem, ne úplně padnoucími samply nebo divnými glitchovými pasážemi. Ačkoliv zmíněný obchod už v Londýně neexistuje, termín se ujal a možná za to může i fakt, že wonky je podle Wikipedie slangový termín pro drogu ketamin, která se používá jako uspávadlo pro koně a klubeři si s ní navozují zvláštní halucinační stavy.

Podle Google Trends (služby mapující četnost výskytů inkriminovaného termínu na internetu) zažil termín wonky v posledních dvou měsících obrovský vzestup. Asi za tím není nová odnož tanečního stylu dubstep, jejíž jméno oficiálně vypustil do oběhu hudební publicista Martin Clark v rubrice The Month In: Grime / Dubstep na internetovém magazínu Pitchforku. Termínem popsal undergroundové beatmakery, jejichž produkce připomíná abstraktní hip hop infikovaný splašenými osmibity. Několikanásobně větší pozornost než undergroundoví producenti jako Quarta 330 nebo Hudson Mohawke na sebe určitě poutá anglické turné čtyřech hudebních projektů, které nese název The Wonky Pop Tour. Zpěvačka Annie, zpěvák Leon Jean Marie a kapely Alphabeat a FRANKMUSIK hrají v rámci popu pořádně divnou hudbu, která ale slaví úspěchy možná právě díky tomu, jak je neobvyklá. Hudební bloggeři i jejich kolegové z papírových tiskovin se termínu chytli a ohlašují nástup „popových kapel s indie přístupem“ (říká The Guardian) pro všechny, kdo jsou unavení z tuctových žebříčkových hvězd.

Popularita termínu wonky má ale možná ještě jeden – obecnější důvod. To slovo totiž může posloužit jako pěkná amatérská diagnóza pro současný stav hudebního průmyslu. Jako kdybychom žili v době těch nejprapodivnějších úkazů. Nine Inch Nails a Gnarls Barkley rozdávají desky zdarma na internetu, Beck či The Raconteurs je pro změnu vydávají bez předchozího ohlášení, Neil Diamond poráží v americkém žebříčku Madonnu, comeback ohlásila už úplně každá kapela, která se rozpadla v posledních třiceti letech (včetně New Kids On The Block). A aby toho nebylo dost, výše zmínený rapper Wiley, který nedávno shlížel z obálky bible alternativní hudby – časopisu Wire právě teď sahá v britském žebříčku po čísle jedna s electro hitem Wearing My Rolex. That's really wonky!

Psáno pro Týdeník A2 - vyšlo v květnu 08

Záhada obalu Jamese Browna

Obal Brownova "Soul On Top" mě vážně fascinuje. Podivných mi přijde hned několik věcí:
1) Tvar stromu v pozadí. (To má být nějaký obscénní vtípek?)
2) Flek na Brownově saku, které leží na trávě. Skoro to vypadá, jako kdyby na něm sedělo dítě a pročůralo mu ho.
3) A proč má vůbec Brown sako? Dobře, sedí ke kalhotám, ale na sobě má koženou bundu, takže žádné sako už nepotřebuje.

V The Wire je rubrika specializující se na pozoruhodné/divné obaly. "Soul On Top" by tam rozhodně patřilo.

BEST ALBUMS 08

Možná by to chtělo trochu víc fanfár, ale mám strach, že mě všichni předběhnou a já budu vypadat jako opisovač. Rovnou přikládám dvě Top 10 - jedna je víc pop, druhá víc alternative. Pořadí je provizorní.

Easy Listening:

Sebastien Tellier - Sexuality
TV On The Radio - Dear Science
Vampire Weekend - Vampire Weekend
Flying Lotus - Los Angeles
Erykah Badu - New Amerykah Part One (4th World War)
The Bug - London Zoo
Cut Copy - In Ghost Colours
Ne-Yo - Year Of The Gentleman
Lindstrom - Where You Go I Go Too
Air France - No Way Down EP


Darkside:

Fuck Buttons - Street Horsing (ATP)
ASVA - What You Dont Know Is Frontier (Southern Records)
Valet - Naked Acid (Kranky)
Sorc'henn - Faro, Death of the Island Sheeps (Crucial Blast)
El Guincho - Alegranza (Discoteca Océano)
Nachmystium - Assassins : Black Meddle Part 1 (Century Media Records)
Bohren Club Of Gore - Dolores (Ipecac / PIAS)
No Age - Nouns (Sub Pop)
Grouper - Dragging a Dead Deer Up a Hill (TYPE)
Mole - As High As The Sky (Wagon Repair)

Jak se sestavují výroční žebříčky - podle ILXor

01 The Consensus Pick
The first choice sets the tone for the entire list. A critic can either go for the consensus top pick, which earn the trust of a reader, or could make a grand statement by choosing an unlikely number one. 95% of the time a critic will opt for the cultural product he likes that most other people like as well.

02 The Real Number One
I generally assume that the number two item on a Top Ten list is a writer's real number one, especially if it's something that's not especially familiar to the reader. It takes courage to put one's idiosyncratic tastes front and center; it's safer to tuck it in just a bit.

03 The One They Will No Longer Like Next Year
If any spot lends itself to listing something that a critic wants to like rather than actually likes, it's the third place. Maybe the critic likes the idea of the product more than the product itself. Maybe the critic thinks that the item gives him a certain amount of cultural capital to wield. In the movie world, this is known as The Foreign Film Slot.

04 The Disappointment
This is something that early on seemed like a potential number one, but that has not stood up well to repeated viewings/readings/listenings. Always avoid number four.

05 The Sentimental Favorite
Placed any higher and this would stick out as either pedestrian or foolhardy. Put here in the middle, it can instead be merely a curiosity. Number five is a good personality slot — you can tell a lot about a critic by what goes here.

06 Wish They Liked It More Than They Do
This is a retread of number four, only there were lower expectations going into it. There are good moments, but more than likely the critic is the only one who hears them.

07 The Popular Kid
The blockbuster/bestseller that the critic didn't completely dislike goes here, simply because it will give the reader a sense of comfort that will be needed through the final three.

08 The Token
Somewhere between number seven and number nine you'll get the token selection from a genre that a critic clearly has no business trafficking in. The token pick implies a much broader knowledge than actually exists. The token pick will almost always be laughed at by specialists in whatever genre, even if they too enjoy the product.

09 The Anonymous
It's here that the critic really shoves around his "heard it all" weight. Seemingly at random, a critic will pluck something from the abyss and declare it overlooked, then smugly sit back and admire his handiwork.

10 The Catch-All
Undoubtedly the preceding nine choices will omit some movement that the critic would be embarrassed to completely ignore, even if he did so during the previous year. To counteract that, the critic then arbitrarily chooses something that suggests that there could be 20 more items on the list that would be equally impressive and well-considered.