Bývalý člen atlantských bohů "špinavého jihu" (tisíce let před Lil Jonovým přisprostlým, macho hip popem) Goodie Mob a občasný spolupracovník OutKast (nechyběl na žádném jejich albu a společně si vystříhli podivný side-project Dungeon Family) Cee Lo Green se vrací s druhým albem "Is Soul Machine". Jeho sólový debut "Perfect Imperfection" zněl jako electro synthový revival Jamese Browna z nějaké vzdálené planety, se všemi ups and downs to byla jedna z nejlepších h/h desek roku 2002. Pro svoji novinku Lo získal producenty nejvěhlasnějších jmen (Neptunes, Timbaland, DJ Premier) a já měl strach, že se najednou vytratí jeho svérázná ujetost, která dominovala debutu. Ani náhodou. Cee Lova osobnost je silnější než nějaká nerdovský kick/snare. 'Tunes, Timbo i Primo nakonec museli přidat dvojnásobnou porci funku, aby rapperovi stačili a stejně lehce zapomenete, kým je to "produced by". Z jiné strany: tenhle tučný mutherfucker udělal ukrutně zajímavou desku, kde doslova září jeho verzatilní flow (něco mezi šíleným kazatelem, Jamesem Brownem a Big Boiem). "Is Soul Machine" zní trochu jako dvojalbum OutKast. Na první půlce komerčnější věci a budoucí možné hity, na druhé straně (tedy pokud jste si to koupilu na kazetě) p-funkové pecky a soulové kázání. Co dodat? Po "Speakerboxxx/The Love Below" další výborné album z téhle části Ameriky. Atlanta forever!
Žádné komentáře:
Okomentovat