čtvrtek, září 07, 2006

back like that

Úvodní obrazovka blogger.com mě zdraví, jako bych byl cizí. Nejdelší pauza, skoro měsíc a půl.

Diskuze dneska večer na ICQ:

strictly blue: myslíš, že se karl muzzik lab probere ještě někdy k životu ? :-P

karl76: tyjo. dneska jsem nad tim premyslel ve vane :)


Nejde o to, že bych neměl co psát, ale chybí mi síly to udělat. A tak slibuju, že zkusím Muzzik Labu dát ještě šanci. Možná poslední. A pak ho třeba definitivně potopím. Na začátku května mi jeden kolega řekl, že je načase, aby naše generace začala psát knihy, protože teď jsme na vrcholu sil. Pak mi umřela máma a já jsem se cítil všlijak, jen ne na vrcholu sil. Přesto jsem si slíbil, že budu o knize přemýšlet, ale přes léto nevznikl ani řádek. Teď už si jen říkám, jestli to bude někdy lepší...
A blogger.com aby mi to ztížil mi nechce vzít Word Verification a postnout tenhle příspěvek.

5 komentářů:

Gunny řekl(a)...

No jo, elán a kde ho brát... =I

Ale stejně mě nejvíc překvapila ta zmínka o knížce. Že pořád vychází knižně beletrie, to chápu, ale knížky o populární hudbě nikdy neměly dlouhou životnost a teď, v době internetu, to je (a bude) ještě horší. Takže proč o tom věrozvěst hudební moderny vůbec uvažuje? Jenom proto, že se takové knížky posledních padesát (?) let vydávaly? A pro peníze se u nás taková knížka asi taky psát nedá...

karl řekl(a)...

O penězích to samozřejmě není, ale o prestiži. Je to možná tím, že jsem stará škola a knížky miluju a kupuju po kilech. Asi v tom bude touha postoupit na nějaký vyšší publistický "level", mít něco, co můžu ukázat svým synovi za patnáct let, poté co papír na kterém se dneska tisknou noviny a časopisy dávno vypařil. A knihy o hudbě se tisknout pořád, tedy ne u nás, ale ve světě. Třeba Simon Reynolds
už jich má za sebou pět a jeho současná bichle o post-punku Rip It Up je myslím důkazem, že něco takového má smysl. Samozřejmě by to chtěla nějaké nadčasovější témata, aby nezstárla dříve než se objeví na pultech. Možná tě překvapím, ale znám tři své kolegy, kteří právě teď pracují na svých knihách o hudebních tématech.

Gunny řekl(a)...

Tak tu snahu vyrobit něco trvalejšího samozřejmě chápu. Noviny a časopisy se sice taky archivují, ale knížka už je přece jenom artefakt, který má větší naději na přežití - pokud najde dost čtenářů. Odstrašujícím příkladem je soudobá poezie, kde si méně známí autoři vlastně platí za to, že jim vyjde knížka, která se pak ale příliš neprodává. Ale nechci tě teda nějak demoralizovat... =)

Možná mi to připadá divné jenom proto, že já sám hudební knížky nečtu (jedinou výjimkou byli "Excentrici v přízemi" =). Vždycky jsem vystačil s tím, co jsem si přečetl v časopisech a posledních pár let stejně všechno hledám na internetu, takže mi připadá, že z hlediska nějakého "společenského dopadu" je teď podstatnější, aby ten text byl na internetu a pokud možno snadno přístupný. Připadá mi, že dnešní puberťáci už berou internet jako samozřejmost a ke knížkám se moc vracet nebudou. Denik Ostravaka sice vychází i na papíře, ale to je v podstatě beletrie, kdežto velké slovníky a encyklopedie už knižně téměř nevycházejí. K čemu má hudební publicistika blíž?

Ale třeba jsem jenom nemístný technooptimista a tradice odolá. Uvidíme za deset let. =)

karl řekl(a)...

vsak ja taky nechci napsat knizku pro pubertaky :) chtel bych zkusit to co treba zmineny Reynolds nebo Toop, napsat o popularni hudbe trochu vic do hloubky, nez snesou dve strany v casopise. nerikam v tuto chvili, ze to bude citelny, ze to dokazu nebo ze to vubec nekdo koupi, ale mam ambici dokazat, ze psani o hudbe nejsou jen profily kapel a recenze na desky. byt sociolog, taky mi nestaci vydavat clanky na internetu.

Gunny řekl(a)...

Ty puberťáky jsem zmiňoval jako tu budoucí generaci, pro kterou to má být odkaz - samozřejmě ty budoucí intelektuály, kteří z některých z nich vyrostou. =)

No jsem zvědav, co se z toho vyvine... Já si nějakou analýzu historie a trendů vždycky rád přečtu, ale netuším, jak je na tom zbytek česky mluvící populace. Tak přeju asi hlavně ten tvůrčí elán! =)