čtvrtek, srpna 05, 2004

Bída festivalového léta

Stejně jako každé léto i letos mají hudební fanoušci možnost navštívit několik festivalů. Zdá se, že ještě pořád je to pro jejich pořadatele výnosný obchod, jinak si nedovedu představit jak je možné, že tak malá zemička jich unese tolik. Chození na hudební festivaly se stalo pravidelným letním sportem, součástí prázdninového programu. Bylo to tak i pro mě, letos poprvé jsem si ale řekl NE a excelentní zážitek s brouzdáním odpadky, debatováním s opilými a zfetovanými troskami a močením do odporně špinavých toitoi budek jsem si letos odpustil. Aby nedošlo k mýlce, všechno to k festivalům neodmyslitelně patří a vlastně se mi po tom trochu i stýská. Možná už stárnu, ale posledních pár let jsem jezdil hlavně kvůli hudbě. Je dost dobře možné, že nás takových je už jenom pár, jinak si nedovedu vysvětlit, že přes prachbídé line-upy na festivaly ještě vůbec někdo jezdí. Letošní léto je navíc zdaleka nejbídnější za poslední roky. Vezměte si třeba Creamfields, které vždy přivezly někoho zajímavého a letos v lineupu najdete Junkie XL, Golfrapp (v UK už je patrně nikdo nechce, tak jezdí sem), Panjabi MC (typický one hit wonder, po kterém už rok po Mundial Ke Bach nešťěkne pes) a jako vrchol Public Enemy, kteří už v Čechách několikrát byli. A navíc, jak jsem si dnes všiml na oficiálních stránkách zbylo z PE už jen Flavor Flav Of Public Enemy. Holy shit, Flav je sice legenda sám o sobě, ale hvězdou PE je přece Chuck D a Flav je jen jeho sidekickem. A mimochodem, nikde žádné vysvětlení proč Chuck nepřijede. Největším letošním festivalem tedy zůstává Colours Of Ostrava. Natasha Atlas, Bob Geldof, to že jsou nějaké hvězdy?
Co si budeme nalhávat, jsme hudební prdel Evropy a naše festivaly sbírají (kromě konečného počtu českých kapel, které hrají úplně všude) jen odpadky. Neúprosná finanční matematika k nám těžko pustí opravdu zajímavé projekty, naše šance je v tom, že na západě brzy zapadnou a pak se teprve (s velkým humbukem našich pořadatelů) objeví u nás. Na Colors Of Ostrava si alespoň dali práci se zajímavými evropskými kapelami, takže to snad zase taková nuda nebyla. Protože world music není můj cup of tea, tak mi zbyly jen oči pro pláč. Třeba proto, abych oplakával Sedloňův zkrachovalý Open Air Festival. btw. Čím to, že ty nejzajímavější a nejprogresivnější festivaly mají největší problémy - viz. letošní Planet Festival? Nebude to tím, že lidi prostě novou a zajímavou hudbu na festivalech ani nechtějí...

Žádné komentáře: