Věřte nebo ne, ale tento týden je tomu přesně deset let, kdy jsem začal poslouchat hip hop. že jsem na to
výročí přišel je dílem náhody. Při nějaké příležitosti jsem zjistil, že na začátku srpna mám přesně deset let svůj řidičský průkaz. Chvíli jsem vzpomínal na dobu, kdy jsem ho skládal zkoušky a to mi připomnělo dobu, kdy jsem poprvé slyšel na Rádiu Hády
Sabotage a
Get It Together od Beastie Boys a následně si od kamaráda kamaráda sehnal kazetu
Ill Communication. A už nebyla žádná cesta zpět. Shodou náhod mi ten člověk nahrál na druhou stranu kazety
Black Sunday od Cypress Hill, což je deska, ke které mám dodnes značně rozporuplný vztah (střídavě si o ní myslím, že je to totální nuda a totální bomba). Netrvalo dlouho a sehnal jsem si i další desky Beastie Boys a tři hoši z New Yorku mne natrvalo připoutali k hip hopu. (Ačkoliv stejně odvařený jsem byl z modrého alba Weezer nebo
Parklife Blur.) Shodou okolností jsem tentýž týden, kdy jsem dostal řidičský průkaz, četl v Bangu (!) nadšenou recenzi na Nasův
Illmatic (od té chvíle si pamatuju, že když něčemu dají v Source pět hvězdiček, tak je to velká událost :), ale desku samotnou jsem slyšel poprvé až loni v létě. Abych trochu deset let své hiphopové posedlosti oslavil, sestavil jsem kratičký list desek, které mne během té doby zásadně ovlivnily (a neříkám, že to musí být nějaké klasické kusy, prostě jsem jimi byl ve své době zcela subjektivně zasažen).
Karl's hip hop trek 1994-2004
Beastie Boys - Ill Communication (načež Paul's Boutique a Check Your Head samozřejmě následovaly)
DJ Krush - Kakusei (japonský wizard a jeho minimalistické hrátky. Můj soundtrack pro poslední noc minulého milénia. Dodnes mě z toho mrazí.)
Wu Tang Clan - Enter The Wu Tang (chvíli mi trvalo, než jsem přijal beznadějnou temnotu desky, abych se v ní pak málem utopil)
Doctor Octagon - Octagonology (vtipné, pornografické a divné. Co víc jsem si tehdy mohl přát)
Dj Shadow - Endtroducing (vytvořil most mezi milovaným trip hopem a Amerikou. Teprve později jsem pochopil, proč Shadow tvrdohlavě každému tvrdil, že je to hip hop)
OutKast - Stankonia (první mainstreamový hip hop, který mne dostal)
Jay Z - Vol. 2 Hard Knock Life (a brzy následovalo další)
DJ Q-Bert - Wave Twisters (wicked!)
Peneři Strýčka Homeboye - Repertoár (jediná deska českého hip hopu, kterou můžu poslouchat od začátku do konce, aniž bych se za to nemusel stydět)
Roots Manuva - Run Come Save Me (trochu jiný hip hop, který mi otevřel britskou scénu)
Missy Elliott - Miss E So Addictive (Timbalandovy neuvěřitelné beaty)
N.E.R.D. - In Search Of European Version (Neptunes at their best, ačkoliv tohle už je spíše funk než hip hop)
The Roots - Phrenology (připomenutí zvláštního podzimu, kdy jsem se seznámil se svojí manželkou)
na místě je poslat velké big up
Gandalfovi a Quidovi, kteří mne hip hopem vždy hojně zásobovali a naučili mě ho poslouchat.
Žádné komentáře:
Okomentovat