KARL MUZZIK LAB

Jsem pěkný jouda, úplně jsem zapomněl, že jsem o víkendu byl dvakrát v rakouském Kremsu na místním fesťáku Donaufest. Sjela se tam špička experimentálního hip hopu a já u toho byl a udělal pár fotek a pár poznatků.

Ten hlavní je, že hip hop je všechno a nic. Hudba, která se tam hrála by mohla být nazvána úplně libovolně jakkoliv a nic by se nestalo. Byla radost sledovat, jak na oko ortodoxní hiphopeři válčí s nejrůznějšími styly a užívají si to. Hip hop je i rap poetry a dva zástupci Beau Sia a Suheir Hammad ukázali, jak se to dělá. Jim bych chtěl věnovat speciálně odstaveček v reportu v HIS, takže to teď nebudu moc rozebírat.

V další části večera nastoupil Mistr Beans, s beaty rozbitými jak zákon káže a pěkně to rozpumpoval. Ten chlapík neposlouchá beat, který mu pluje z datky, ale rapuje na beat ve své hlavě, na ten nejujetější beat galaxie, který nikdo jiný kromě něj němůže slyšet, protože kdyby se dostal z jeho hlavy ven, tak by se vesmír vcucl úplně do sebe (úplně!) Škoda že jeho bývalí kolegové z AntiPop Consorcium Airborn Audio nedorazili a místo toho za sebe poslali nějakou děvuchu s kytarou, která byla přímo úděsná.

Big bossem večera byl Saul Williams, který je na živo s Adlibem za deskama podstatně lepší než na deskách. Nezapřel svoje básnické kořeny (ouha, vzpomněl jsem si na vynikající film Slam, kde hrál), takže rapuje trochu jinak než třeba Beans.

A ještě bych opomněl Deadala, který má krásné licousy a DJoval před a po hlavních vystoupeních, samozřejmě svoje klasické divnosti, míchaniny a diggerské pochoutky. Linkněte mě někdo na jeho mp3 koncertní záznam a máte u mě pivo!
Někam se mi třeba schovala fotka Dalek, kteří to rozjeli v rámci nové kolaborace s rakouskými experimentátory I Wolf Big Band. Hlukové stěny a Dalekův apokalyptický rap mě dostaly do sakra pěkné depky!
Vast je fakt rozlehlej. Ale výbornej rappah, Canibal Ox jako prase, dával hodně zajímavý rapy, škoda že ze začátku to Djovi nějak zlobilo. Jeho alba zní dost tradicionalisticky, tady valil hodně divností.

Frantíci TTC to byl cirkus. Hipícká párty s třema klaunama. Neskutečný. Viděli jste seriál o Bažantech? Tak tohle jsou hiphopoví Bažanti, samozřejmě na hashu a s pořádným hudební vzdělním (Beatles? phuj!).

Jeminkote, tady nevím co napsat. Ladd je můj oblíbený deep rapper, který vlastně vůbec nerapuje, jen povídá. Jeho alba jsou každé jiné a na Donaufestu se ukázal jako mistr ironie a předvedl nefalšovaný electro-punkový set. Nerapoval, jen křičel a pobíhal po pódiu. Nuže, čekal jsem že si sedne mezi svíčky a bude povídat o existenciálních těžkostech pondělního rána, ale on vytáhl kytaru a drásal ji jako by byl pátým členem The Clash /kolik měli Clash členů?/ Na koncert výborný, ale čekal jsem maličko jinší zážitek. Ladd je ale námět na dizertační práci a já můžu být rád, že jsem viděl jeho JINOU tvář.

PS:Před odjezdem jsem ještě nabral pár místních časopisů Plug a společně s Wire, který mi dovezl Metod z Prahy, jsem si je v neděli četl. V pondělí přišel nový HISvoice a já se neubráním žalostnému srovnání. Možná jsem si kdysi myslel, že HIS chce být český Wire, bohužel zdá se, že po "odchodu" Pavla Klusáka a utlumení aktivit Hynka Dedeciuse se to mění v mírně obskurní periodikum s články o značně absurdních tématech. Pro současnou hudbu? Nikde jsem ji tam nenašel! Ale OK, HISvoice nechce být Wire, a že si v něm nepočtu je prostě jen moje chyba, protože stejně tak si nepočtu v časáku Moje Zahrada nebo Radioamatér. Můj problém, mám se zajímat o integrované obvody a sazenice řeřichy! Stejně v Čechách nikoho MIA, Venetian Snares nebo Mike Ladd nezajímají, tak proč prudím! Btw. Jsem to ale pěkný biatch, když kéruju do časopisů, které mě tisknou, že? Omlouvám se. Adame, prosím, nezglosuj mě :)