středa, května 04, 2005

Nechte je pochodovat

Tohle si zaslouží speciální post. Slyšeli jste poslední singl Gwen Stefani? Já včera poprvé viděl klip na MTV a přiznám se, že mě to úplně přimrazilo ke gauči. Je to v krátké době několika měsíců už čtvrtá skladba ve velkých rotacích (ať už mého obýváku nebo na jedenu výjimku i amerických hiphopových stanic), která využívá typický sound pochodových kapely. >>Marching bands<< patří ke koloritu Ameriky, kde nikdy tradici barevných průvodů či procesí nezmrvili komunisti. U nás už do alegorického průvodu nikoho nenaženete, v USA jsou velmi populární a spousta muzikantů začínala ve školní mašírovací kapele. Ostatně, co tady budu plácat, jazz začal kdysi v New Orleans právě jako jedna z podob těchto marškapel. Souvislost hip hopu (nebo třeba techna) a výrazného pochodového rytmu zatím co vím ještě nebyla úplně prokázána, ale určitě nějaká existuje. Zatím jsem objevil jen tento vynikající (leč krátký) článek ve Village Voice, ale počítám, že brzy se o tomto fenoménu bude hodně psát, vždyť zmíněná novinka Gwen Stefani minulý týden stanula na vrcholu amerického žebříčku. Village Voice v listopadu oslavoval skladby dvě, já přidávám další dvě. Pátrání pokračuje, věřím, že brzy se z této pátrací bokovky stane regulérní článek pro nějaký časopis. Don't forget where you read it first!

Destiny's Child - Lose My Breath
Rodney Darkchild Jerkins se vytáhl a dokázal odpovědět na skladby Swizz Beats nebo Riche Harrisona, které udělaly kariéru D.CH. i Beyonce na sólové dráze. Ve svém asi životním beatu sampuje breakbeat bubeníka mašírovací kapely a pak ho po vzoru drumbassových producentů vrství do výbušné polyrytmie. Ačkoliv hlavní rytmický motiv je vlastně v základu syntetický a nakonec není zase tak složitý, jak se zdá, budí dojem, že bubeník se zbláznil a že celá kapela pochoduje vstříc jisté smrti.
Škoda, že tato skladba nemá nějaký dnb remix, třeba Dieselboy by sedl. Remix Neptunes s Clipse je zajímavý, ale marching elementy skoro kompletně vypustil.

Ying Yang Twins - Halftime
Mohutné bounce od crunkových princů je tak trochu Mardi Grass průvod a tak trochu přestávka fotbalového zápasu (v tom americkém fotbalu, i když je to vlastně jedno), kdy buben žene tým do další steče.

Fettes Brot - Emanuela
Pro mě jeden z důkazů, že i v Evropě se dělá zajímavý a originální hip hop (originální, říkám, originální!). Německá sestava, kterou jsem kdysi znal z éteru FM4 je i není hip hop, podobně jako jejich kolegové Fanta4, ale tohle se jim opravdu povedlo. Má to všechno, co má pochodový track mít - nakažlivý rytmus, vykřikovači a také jako bombónek líbezné retro klávesy (takové ty hokejové varhany!). Jestli to nebudou vídeňáci hrát při přerušení na hokejovém šampionátu, tak jsou padlí na hlavu. Podle rotace na Vivě je to v Německu docela hit.

Gwen Stefani - Hollaback Girl
Neptunes sice pro tentokrát tahají z klobouku cizího králíka, ale což, tohle je velká bomba. Minimalistický beat, vynikající dechy, syntetická (skoro jungleová) basová linka a Gwen křičí jako o život, udělala si z toho vzpouru školu a v druhé polovině se jí povedl to s "ba-na-nas". Rozhodně vynechejte clean verzi na MTV a sežeňte si to dirty.

2 komentáře:

Vít Čondák řekl(a)...

Emanuela je fajn úlet (jenom mám dojem, že už to hrají moc dlouho =), ale na mistrovství světa to asi moc slyšet nebude. Jako oficiální znělku si totiž páni pořadatelé vybrali nějakou tuctovou rockovou bandu. Jméno jsem zapomněl, ale je to něco ve smyslu "Are You Ready To Play?"

Anonymní řekl(a)...

Ty jo, tu Gwen jsem hrál dneska v rádiu. Akorát jsem ji moc nevnímal - úkol pro mě ;-) .