Lepit hudbu ze zvukových fragmentů vypůjčených ze starých desek je dnes už zcela běžné. Málokdo se bude ošívat nad tím, že i takováto hudba „na druhou“ má svá mistrovská díla. Desky jako Since I Left You australských The Avalanches nebo Endtroducing..... DJe Shadowa neobsahují žádné původní zvuky, ale jejich kombinace dává vzniknout nové hudební kvalitě. Podobnou metodu kreativní krádeže zvolil na svém debutové albu americký projekt Quiet Village. Lovec raritních vinylů Joel Martin a producent taneční hudby Matt Edwards stvořili na Silent Movie ze střípků minulosti fascinující hudbu, která je mimo čas a prostor. A také mimo všechny běžné žánrové škatulky.
Staromilská krása
Joel Martin je sběratel vinylů, který se zaměřuje na obskurní hudební žánry. Jeho sbírka se honosí soundtracky k italským béčkovým hororům, švédským erotickým filmům, starými disco vinyly nebo nahrávkami havajské taneční hudby. Z těchto elementů brakové kultury namíchal společně s Mattem Edwardsem obsah svého koktejlu jménem Silent Movie. Jakkoliv jsou možná některé vysamplované melodie podbízivé nebo přímo kýčovité, Quiet Village s nimi pracují bez vší ironie. Sólo na hoboj, bombastické smyčce, duchařské sci-fi zvuky těreminu nebo rytmy z Honolulu nemají vzbuzovat úsměv na tváří, naopak - Martin a Edwards chtějí, abychom se znovu naučili užívat si jejich staromilské krásy bez povýšeneckého opovrhování.
„Silent Movie je milostný dopis minulosti, zapečetěný polibkem parfému budoucnosti“ napsal o desce americký publicista Philip Sherburne. Laskavá komunikace s minulostí ale u Quiet Village nemá podobu pouhého retro obdivu „starých zlatých časů“. Na to je Silent Movie poskládán z příliš mnoha roztodivných zdrojů, od znělky propagandistického pořadu z 2. světové války až po zvuky ze sci-fi filmů z osmdesátých let. Obdobně velkorysé zvukové koláže dělají na druhé straně oceánu hudebníci z britského labelu Ghost Box (The Focus Group, Belbury Poly nebo The Advisory Circle). Jejich surrealistické koláže oživují aurální duchy minulosti z hudebních rozhlasových archívů, starých reklam nebo instruktážních filmů a stejně jako Quiet Village otevírají pochybovačnou otázku: Proč by měly být některé zvuky zapomenuty?
Exotické zvuky z tiché vesnice
Quiet Village možná znepokojují profesionála, který se zabývá hudební žánry, posluchač ale žádné škatulkování řešit nemusí. Bude okouzlen frenetickým funkovým groove Circus Of Horror, zasmušilými smyčci v Broken Promise nebo dramatickými trylky z Can't Be Beat. Celý albem se navíc proplétá jemný závoj kouzelné psychedelie. Skoro se až zdá, jako kdyby nám písně chtěly vyprávět nějaký příběh. Není to náhoda, Quiet Village se asi nejvíce inspirovali filmovou hudbou a její dramatičností, takže album vzbuzuje dojem soundtracku k nějakému zapomenutému bijáku. V něm by podle nálad písní bylo úplně všechno, co si masový vkus žádá - honičky aut, láska, mimozemšťané, balancování na hraně životě a smrti i romantická idylka šťastného konce.
Martin a Edward se už názvem svého projektu nenápadně odkazují na amerického pianisty a skladatele Martina Dennyho. V 50. a 60. letech natočil desítku desek (mimo jiné i album nazvané právě Quiet Village) s relaxační hudbou postavenou na havajských melodiích. Denny byl otcem stylu exotica, jehož idylické melodie Američany v časech studené války teleportovaly do čarokrásných krajin věčného slunce. Poslech Silent Movie má podobné únikové kvality, nicméně je dostatečně inteligentní na to, abychom se za jeho poslech nemuseli stydět.
Quiet Village: Silent Movie, !K7 Records
Vyšlo v Novém prostoru
Žádné komentáře:
Okomentovat