Byl jsem na letošních Andělech a třebaže mi trochu lichotilo snobské prostředí Kongresového centra (cítil jsem se svinsky důležitě, snad popáté ve svém životě!), rozhodně jsem z ceremoniálu byl víc ospalý než odvázaný. Když jsem byl malý, tak jsem si představoval, jaké by to asi bylo sedět na nějaké televizní estrádě mezi diváky a tleskat Menšíkovi a Bohdalové a Orchestru Gustava Vlacha, prostě být přímo v centru veškerého dění hurónské zábavy. Teď, ve svých 27 letech, jsem to konečně zjistil. Ten večírek byl tak nudný, že na můj článek o něm na MS nepřišel jediný ohlas. Jinak - není se o co hádat, není co řešit, není co komentovat. Tak proč zatrax píšu vůbec tenhle post? Možná jako rekviem za ztracený sobotní večer.
PS: Celý večer mohla rozbít ukřičená Radůza, ale do KC se nedostavila. Podle její sestry za to mohla chřipka, ovšem nechci být špatným prorokem, ale Radůza minulý i tento týden vesele koncertuje (nejblíže ve čtvrtek v Karlových Varech - konání mi potvrdila její manažerka), takže to spíše vypadá, že to na ní byla příliš snobská akce. Nakonec trochu prkený Nohavica se tam taky necítil dvakrát dobře, navíc když ho Akademie odeslala do Síně slávy mezi mrtvé a vyhlaslé.
Žádné komentáře:
Okomentovat