pátek, září 19, 2008

Pyramids: Pyramids / ASVA: What You Dont Know Is Frontier

(Hisvoice 3/08)

Jeden se tomu zdráhá uvěřit, ale i zarputilý metal má svoji ambientní odnož. Kapely jako Alcest nebo The Angelic Process udaly svojí fascinací zasněnými kytarovými plochami My Bloody Valentine směr podžánru, který vlastně metalem už vůbec není (na obal desek patří upozornění: testosteron free). Se svojí troškou do ambientního mlýna přichází na debutu američtí Pyramids. Deset epických skladeb se vznáší na pomezí snu a bdění a krásné melodie se pod nánosy kytarových riffů proměňují v noční můry. Mátožné kytarové hluky bez ladu a skladu podkresluje pumelenice (automatického ?) bubeníka jako v případě severoevropských pionýrů temného ambientního metalu Burzum a Xasthur, ale androgynní zpěvák je už ze zcela jiného světa. Mimořádně pozoruhodný je i druhý disk, který nabízí na tento žánr netradiční sbírku remixů. Fanoušci ambientu Lovesliescrushing či Jesu byli „bezpečná volba“, James Plotkin (Phantomsmasher, Khanate) či Blut Aus Nord přidali agresivní podtóny a vrátili Pyramids zpět do žánru, z něhož vyšli. Či lépe řečeno: z něhož chtěli na svém debutu utéci.

Kvarteto ASVA si s principem „hudby, která není“ hraje po svém. Jejich pomalé, rozvážné a značně dlouhé skladby se propadají do zvukového pozadí a posluchače nenápadně skrápí deštěm nízkofrekvenčních kytarových tónů. Až v jeden okamžik zjistí, že je v jejich moci až po krk (či uši). Druhé album příležitostného projektu ASVA (potkali se v něm bývalí členové Burning Witch, Mr. Bungle a Earth) navazuje na tři roky staré Futurists Against The Ocean, jež suverénně vydrželo test času jako jeden z nejlepších příkladů kreativního vzepětí hlemýždího metalového podžánru. Novinka vychází ze stejné gramatiky - teskné drones ala ranní Earth jsou zbavené ramenaté pózy a generují hustou atmosféru, v níž se dá hůře a hůře dýchat. Alespoň do okamžiku, než klávesy označí okamžik karaze, či chcete-li proměny posluchače v psychickou trosku. What You Don't Know Is Frontier má v sobě přes všechny smutné podtóny nakonec jistou dávku optimismu a jejímu kouzlu znovu rádi podlehnete.

Žádné komentáře: